Stránky

neděle 4. září 2016

RADOST NEBO STAROST?


Jehně v srpnu .....se u nás asi stane novou tradicí, vloni se narodila jehnička 2.srpna, nečekaně, prostě najednou tam byla... No a letos při stříhání oveček mě zarazilo u jedné celkem velké břicho a ještě větší vemeno.
To bylo v neděli 14.8.




Každý den jsem pospíchala z práce rovnou domů ale ovena si to nechala zase až na neděli (21.8.) Ráno už se stranila stáda, ale při kontrole ještě letěla za mnou, aby jí snad nic neuniklo.
No a při další návštěvě už tam měla jehně, na nohou, olízané, jenom si nějak nemohlo poradit s velkým vemenem a tak jsem oddojila mlezivo a dala prckovi napít z lahvičky, pak si už jakž takž s mojí pomocí poradilo.



No a zase rychle z práce rovnou domů. Kontrola jestli mrňous pije. Zbytek stáda vyhnat na pole tak šikovně, aby ovčí máma zůstala na zahradě s jehnětem.





Prvních pár dní to vypadalo všechno v pořádku, nechala jsem je spolu o samotě dokonce týden, protože jsem věděla, že ovce není zrovna vzorná matka.... no a nezklamala.... hned jak se přidala ke stádu, přestala jevit o jehně zájem.




Prcek by se mohl uřvat, máma si ho ani nevšimne, nepostojí aby se mohlo napít. Vypadá to že před ním spíš utíká.





No a tak nastupuji já jako náhradní matka s lahvičkou a sušeným mlékem pro jehňata. A samozřejmě i náš Míša krmič :-)




Na pastvě dělám dozor, ani tady prcka nikdo nehlídá, je stále daleko od stáda a kdo ví co se může stát. Jsou tady lišky, stačí neposlušný pes.
I na zahradě číhá nebezpečí, taková šílená labuť :-), naštěstí je to jenom naše Sára - husa domácí .



Dneska je tý naší ovčí holce čtrnáct dní a i přesto, že máma je spíš macecha, je hezky na světě, když je mlíčko a trochu té travičky na ochutnání.








Tak mi držte palce